Tschechisch: Modalverben

Die Deklination der Modalverben

Bearbeiten

Modalverb + Infinitiv

muset - müssen

Bearbeiten
Singular Plural
1. Person musím musíme
2. Person musíš musíte
3. Person musí mus-í/-ejí

muset -müssen

Singular Plural
1. Person budu muset budeme muset
2. Person budeš muset budete muset
3. Person bude muset budou muset

muset -müssen

musel, musil

chtít - wollen

Bearbeiten
Singular Plural
1. Person chci chceme
2. Person chceš chcete
3. Person chce chtějí

chtít - wollen

Singular Plural
1. Person budu chtít budeme chtít
2. Person budeš chtít budete chtít
3. Person bude chtít budou chtít

chtít -wollen

chtěl

smět - dürfen

Bearbeiten
Singular Plural
1. Person smím smíme
2. Person smíš smíte
3. Person smí smějí

smět - dürfen

Singular Plural
1. Person budu smět budeme smět
2. Person budeš smět budete smět
3. Person bude smět budou smět

smět - dürfen

směl

moct; umět - können

Bearbeiten
Singular Plural
1. Person můžu, mohu můžeme
2. Person můžeš můžete
3. Person může můžou, mohou

moct - können

Singular Plural
1. Person budu moct budeme moct
2. Person budeš moct budete moct
3. Person bude moct budou moct

moct -können

mohl

Singular Plural
1. Person umím umíme
2. Person umíš umíte
3. Person umí umějí

umět - können (Fähigkeit)

Singular Plural
1. Person budu umět budeme umět
2. Person budeš umět budete umět
3. Person bude umět budou umět

umět -können (Fähigkeit)

uměl

mít - sollen, haben

Bearbeiten
Singular Plural
1. Person mám máme
2. Person máš máte
3. Person májí

mít - sollen, haben

Singular Plural
1. Person budu mít budeme mít
2. Person budeš mít budete mít
3. Person bude mít budou mít

mít - sollen

měl