1. Person Singular männlichen Besitz
|
|
Nominativ
|
Genitiv
|
Dativ
|
Akkusativ
|
Vokativ
|
Lokativ
|
Instrumental
|
Singular
|
můj
|
mého
|
mému
|
mého; můj
|
můj
|
o mém
|
mým
|
Plural
|
mí, moji; mé, moje
|
mých
|
mým
|
mé, moje
|
mí, moji; mé, moje
|
o mých
|
mými
|
Possesivpronomen můj (m)
|
1. Person Singular weiblichen Besitz
|
|
Nominativ
|
Genitiv
|
Dativ
|
Akkusativ
|
Vokativ
|
Lokativ
|
Instrumental
|
Singular
|
má, moje
|
mé
|
mé
|
mou, moji
|
má
|
o mé
|
mou
|
Plural
|
mé, moje
|
mých
|
mým
|
mé, moje
|
mé, moje
|
o mých
|
mými
|
Possesivpronomen můj (f)
|
1. Person Singular sachlichen Besitz
|
|
Nominativ
|
Genitiv
|
Dativ
|
Akkusativ
|
Vokativ
|
Lokativ
|
Instrumental
|
Singular
|
mé, moje
|
mého
|
mému
|
mé, moje
|
mé, moje
|
o mém
|
mým
|
Plural
|
má, moje
|
mých
|
mým
|
má, moje
|
má, moje
|
o mých
|
mými
|
Possesivpronomen můj (n)
|
2. Person Singular männlichen Besitz
|
|
Nominativ
|
Genitiv
|
Dativ
|
Akkusativ
|
Vokativ
|
Lokativ
|
Instrumental
|
Singular
|
tvůj
|
tvého
|
tvému
|
tého; tvůj
|
tvůj
|
o tvém
|
tvým
|
Plural
|
tví, tvoji; tvé, tvoje
|
tvých
|
tvým
|
tvé, tvoje
|
tví, tvoji; tvé, tvoje
|
o tvých
|
tvými
|
Possesivpronomen tvůj (m)
|
2. Person Singular weiblichen Besitz
|
|
Nominativ
|
Genitiv
|
Dativ
|
Akkusativ
|
Vokativ
|
Lokativ
|
Instrumental
|
Singular
|
tvá, tvoje
|
tvé
|
tvé
|
tvou, tvoji
|
tvá
|
o tvé
|
tvou
|
Plural
|
tvé, tvoje
|
tvých
|
tvým
|
tvé, tvoje
|
tvé, tvoje
|
o tvých
|
tvými
|
Possesivpronomen tvůj (f)
|
2. Person Singular sächlichen Besitz
|
|
Nominativ
|
Genitiv
|
Dativ
|
Akkusativ
|
Vokativ
|
Lokativ
|
Instrumental
|
Singular
|
tvé, tvoje
|
tvého
|
tvému
|
tvé, tvoje
|
tvé, tvoje
|
o tvém
|
tvým
|
Plural
|
tvá, tvoje
|
tvých
|
tvým
|
tvá, tvoje
|
tvá, tvoje
|
o tvých
|
tvými
|
Possesivpronomen tvůj (n)
|